"A co je to za sortu?"
Horst Dieke vyšpulil rty.
"Děvky. Děvky zadarmo."
Nordin potřásl hlavou.
"Poznal jsi jenom Stockholm, Horste. Škoda."
"Jinde je to lepší?"
Nordin horlivě přikyvoval. Po chvíli řekl: O tom chlapíkovi si na víc nevzpomínáš?"
"Ne. Jenom to, jak se smál. Takhle."
Dieke otevřel ústa a znova se mečivě, pronikavě zasmál.
Nordin kývl hlavou a rozloučil se.
U nejbližší svítilny se zastavil a vytáhl z kapsy notes.
"Plavá Malin," řekl si pro sebe. "Feťáci. Děvky. To jsem. si vybral povolání. Ale nezavinil jsem si to sám. Nebýt táty, tak jsem dělal něco jiného."
Po chodníku se blížil muž. Nordin zvedl myslivecký klobouk, který už měl celý zasněžený, a oslovil ho:
"Promiňte, mohl byste mi.:."
Muž se po něm podíval rychlým, nedůvěřivým pohledem; trochu se přikrčil a přidal do kroku.
"... byste mi říct, kudy se dostanu ke stanici podzemní dráhy?" dokončil tiše Nordin svůj pokojný dotaz, ale to už stál v chumelenici sám.
Znova potřásl hlavou a připsal si do notýsku několik slov.
Pablo nebo Paco. Bílé volvo amazon. Hospoda na Tegnérově ulici u Sveiny třídy. Smích. Plavá Malin.
Pak si zastrčil notýsek a tužku do kapsy, povzdychl si a brodil se sněhem dál.